Dny
města Bruntál, oslavy 795 tého výročí založení města,
21.6. 2008
Tak konečně nadešel ten čas, kdy hora došla
k Mohamedovi a Sámer zavítal do mého rodného a stále
bydlištního města Bruntálu. Když jsem se tuto novinku
dozvěděla, jediná věc, která mi kazila mé těšení
byla, kam s ním, přesněji kam s nimi? Nakonec jsme odpověď
záhy nalezli.... k babičce. Manžela jsem neposlala nikam,
protože někdo z naší manželské dvojice, si musel
nechat chladnou hlavu na zdokumentování toho tolik očekávaného
vystoupení, a já jsem to určitě nebyla:-).
Slunce svítilo, svět se smál a kromě Sámera
mířily do mého milého městečka i Libuška se Soničkou
a Sendičkou a samostatně Dášenkou (omluvte zhoršenou
kvalitu a specifičnost vyjadřování, pisatelka již
dlouhou dobu dlí, či tlí na rodičovské dovolené:-)).
Díky moderní komunikační technice jsme se
nakonec všichni sešli (i s manželem-mým) u nás doma něco
jsme popili, pojedli, dobře nám bylo. Nakonec naši výpravu
naložil můj manžel do našeho malého auta a zavezl nás
na místo konání, protekčně zaparkoval a mohli jsme
vyrazit k našemu náměstí, které na rozdíl od běžných
sobot tepalo životem a veselím (čepovalo se pivo)
Rozdělili jsme si role - Dáša- kamera (překvapivé:-)),
Sendy- kamera (šokující:-)), Liba a Sonča- klepačky
na ramena (jako uhni z výhledu nádhero, natáčí se -
Liba i Sonička samozřejmě používaly jemnější
slova, neb jsou to jemné ženy:-)), Martin - obětní beránek
(byl vrhnut do malého vrčícího kotlíku, aby ve strnulé
poloze natáčel kluka, který ho vůbec nepřitahuje, ani
jeho nohy se mu nelíbí, a to vše jenom proto, že mě
miluje -heč:-)) já - čumil obecný, který zase po
dlouhé době vyrazil mezi lidi, bez toho abych musela někoho,
kromě svého výhledu hlídat. Někdy mezi dobou příchodu
a hodinou H se s námi přišla pobavit a seznámit Ivonka,
všichni jsme si vyměnili komplimenty a s vědomím, že
jsme super, jsme obsadili dohodnuté pozice.
Kousek po 21 hodině dorazil Sámer a v tuto
chvíli se mé audiovizuální vjemy staly jenom audiem.
Dav se nahrnul (netuším odkud) dopředu k pódiu a volná
místečka se zaplnila, lidi vystoupali na lavice a jak čas
plynul někteří padali a jiní je nahrazovali - vše v závislosti
na počtu požitých kelímků:-)). Pro Dášu
celkem fatální věc, i když stála na vyvýšeném místě,
viděla starou belu. Sámer zpíval fakt dobře, sem tam
jsme s holkama i viděly jeho ruku:-) (když ji zvednul).
Sámer dal celkem 6 písniček, a které to byly.... to už
smyl milosrdný čas.... byl viditelně v dobré náladě
a kondici. Ani jsme se nenadáli a za velkého aplausu se
odebral k autogramiádě. Protože se všichni hrnuli za
Sámerem, my jsme se zešikovali, já jsem byla ráda, že
ta rozdováděná, temperamentní děvčata mi z mého manžela
něco nechala a jeli jsme domů.
Sendy s Martinem nám předvedli plody své
práce a výsledek byl: Sendy zvuk, Martin obraz. I
přes několikaterou nabídku přespání se dívky
a ženy vypravily na zpáteční cestu do Brna - jakožto
přestupní stanice na Prahu na akci Jetix.
Bylo to moc fajn odpoledne a večer, třeba
to zase příští rok na Dnech města zopakujeme:-)
Dana - Dadlenka
|
