|
Jakmile
jsem spatřila tuto akci v kalendáři Sámerových
akcí, neváhala jsem a řekla jsem si, že musím
vyrazit, abych zahnala absťák po vystoupení tohoto úžasného
kluka. Jediná nevýhoda byla, že se konala bohužel ve
středu. Řekla jsem si, že ve čtvrtek nemáme skoro žádné
důležité předměty, tak že bych v nejhorším zůstala
doma. Ale ejhle – den předtím nám třídní
profesorka oznámila, že další den píšeme velkou písemnou
práci z angličtiny, ve mně hned hrklo, že holt do
školy budu muset jít, jelikož nechci být pak přezkoušovaná.
Přijela ke mně Terka, aby také zahnala svůj skoro 4 měsíční
Sámerovský absťáka táta se k nám přidal. Jak je známo,
klubové akce začínají až o půlnoci, takže jsme neměli
na spěch. Tento klub už znám, proto jsme nemuseli
bloudit. Vyrazili jsme asi okolo deváté hodiny a na místě
jsme byli před desátou. Vstupné jsme nemuseli platit,
jsme totiž zaregistrovaní v jejich klubu a chodí nám
na mejly pozvánky na jejich akce, takže je Terka
vytiskla a u vstupu jsme je předložili. Od nějaké servírky
jsme ještě dostali jako pozornost podniku panáka Jim
Beamu, kterého jsem ale po chvilce odložila, a jak vím,
nikdo z nás tří ho nakonec nepil. :-D Uvelebili
jsme se do pohodlných křesel v místnosti s podiem,
kde měl vystupovat Sámer a netrpělivě jsme čekali na
jeho vystoupení. Čekání jsme si krátily procházením
a obkoukáváním po klubu, narazily jsme třeba na dvě
Missky – jedna z nich byla Renata Langmannová, dále
na Petra Zvěřinu, kterého jsem viděla během krátké
doby už potřetí. :-D
Stouply jsme si na jedno místo, pozorovaly dění a
najednou jsem si všimla, že kolem nás prošla Sámerova
manažerka. A za ní někdo, kdo na nás zakřičel „Ahoooj“.
Otočím se a on Sámer. Nebýt jeho pozdravu, asi bych si
ho ani nevšimla. Měl zase batoh, ve kterém si asi přenáší
skoro celý svůj šatník. :-DDDAsi v půl dvanácté
v noci moderátor řekl, že o půlnoci začne hlavní
akce. A taky, že ano. Nejdříve nám představili
motorku Yamaha, poté následovala módní přehlídka.Zaujali
jsme místečko u zábradlí po straně, abychom mohli natáčet
a fotit, ukázalo se, že jsme si vybrali dobrý plac.
Po půl hodině uvaděč představil Sámera a ten spustil
moje vytoužené IGNORANTS! Sámer vlítl na podium jako
blesk a z jeho tanečních kreací se nám doslova
podlamovala kolena. Musím říct, že se v tanci
dost zlepšil, nestačila jsem zírat, jak pobíhal pořád
tam a zpět, bylo to úžasný! Hrozně jsem si to užila
a kdybych nenatáčela, tak bych se snad neudržela a začala
se vrtět taky. :-D Měl na sobě khaki košili, černou kšiltovku,
nepadací džíny a černé conversy. A byl oholen! :-) Po
této úžasné pecce se šel napít a uvedl další, bohužel
poslední písničku, a to When I´m With Her. Podal jí
opět slušně, jen škoda, že neměl tanečnice, ale on
si bez nich vždycky skvěle poradí. Tentokrát nám
vystoupení nekazil žádný kouř ani špatné osvětlení,
či úplná tma, takže jsem byla vcelku spokojená. Co
jsem si všimla lidí, všichni stáli jak zařezaní,
jeden ruce v kapsách, druhý ruce složené, zkrátka
všichni stáli jak dřeva! Na podium přišel moderátor,
a to, již zmiňovaný, Petr Zvěřina. Označil Sámera
jako „mladého Michaela Jacksona“. :-)
Po vystoupení jsme měli možnost se Sámerem mluvit,
zeptali jsme se, jestli bychom ho mohli na chvilku vyrušit,
on že za minutku příjde. A taky se tak stalo. Chvilka
uběhla jako voda a Sámer se k nám přiřítil s tím,
že si k nám na chvíli přisedne. Zeptala jsem se,
jestli ho neotravujeme, on že vůbec. V rychlosti
jsme se ho optaly na pár věcí, Terka se hlavně potřebovala
zeptat na akci v Hradci, on o tom nejdřív vůbec
nic nevěděl, tak se zeptala, jestli má tedy nějakou
charitu v Praze a on, že nejspíš ne. Pak si vzpomněl,
že má v Hradci dvě akce – charitu a nějakou
soukromou narozeninovou. Říkal, že je strašně unavený
a že se těší, až půjde domů spát, že musí ráno
brzo vstávat. Zeptala jsem se ho na Rusko, on že 21. května
jede, že se moc těší a já jsem se ujistila, jestli je
to už definitivní, on že ano. Bude tam prý nějaká
porota, takže to bude jako nějaká soutěž. Chtěly
jsme se zeptat ještě na StarDance, ale to jsme nestihly,
tak se ho snad Dáška někdy zeptá.:-) Sám od sebe
spustil, jak je pražské publikum nudné, že i kdyby se
roztrhal, tak to nepomůže. S tím jsme souhlasili,
je to prostě hrozný, lidi v menších městech ho přijímají
daleko líp. Bylo mi ho v tu chvíli líto. Rozloučili
jsme se a hned jsme šli domů, jelikož jsem měla ráno
vstávat do školy. Když jsme přijeli domů, bylo asi půl
čtvrté ráno a já si řekla, že do tý školy prostě
nejdu ani náhodou. Byla jsem úplně mrtvá…
Ještě musím podotknout takovou maličkost, pamatujete,
jak jsem tenkrát psala v reportu z Hany Bany o vlezlém
fotografovi z bulváru Paparazzi, který po nás chtěl
Sámerovu adresu, další podrobnosti a jak ho pořád naháněl?
Tentokrát jsme ho tam opět potkali. Seděl naproti nám
a vedle nás seděly ještě další dvě holky. Když
jsme se šly s Terkou projít a pak jsme se vrátily,
oznámil nám táta, že ten vlezlý fotograf byl natolik
drzý, že těm dvěma slečnám sám od sebe začal vykládat,
že jsme Sámerovy fanynky a ty holky se mohly potrhat smíchy.
„Na památku“ jsem si toho drzého a vlezlého
fotografa vyfotila, abyste věděli o jakého, s prominutím
debila, jde. Je to čistá závist, pomluví ho, kde může,
ale zajímavé je, že za Sámerem neustále leze a a při
jeho vystoupení ho fotí o stošest. Táta to nevydržel
a řekl mu „debile“ a když odcházel z klubu,
stačil mu ještě říct svoje on pokrčil rameny a
zdrhl. Tomuhle říkám drzost a sprosťárna. Co mu je do
toho, komu my fandíme? Teď vím, jaké to mají
celebrity s bulvárem, jsou to prostě svině a
hyeny, nic víc. Můžu vám říct, že jsme pak měly
skoro celou noc zkaženou náladu, ale vlastně si říkám,
že se nebudu kvůli takovým blbovi rozčilovat.Vystoupení
jsem si užila a to je hlavní. :-) Aspoň mě zase do dalších
dnů pořádně nabilo.
Sandra - Sendy
|
