Tipsport Arena Liberec - 12.show taneční skupiny TAKT Liberec - 14.1.2007

" My všichni tancem povinní"

   Už nějaký ten (delší) čásek jsem se chystala na nějakou akci, kde vystoupí Sámer. Byl to můj takříkajíc (i doslova) neuskutečněný SEN. Doposud jsem byla pouze jeho "pasivní" obdivovatelkou, tedy myšleno tak, že jsem se doposud nezůčastnila žádného jeho živého vystoupení. Jinak co se mého obdivování Sámera týče, tak jsem "aktivní" natolik, až si říkám, že se to pomalu k mému věku ani nehodí...

   Nicméně přiznávám, že k tomu opravdickému až mega fandovství chybí to podstatné - ježdění po jeho vystoupeních a takové to "live" fandění. Ne že by se mi už "dávno" nechtělo, ale znáte to, pracující žena středního věku s každodenním "kolotočem" (manžel, děti, k tomu přibyl další člen rodiny pejsek=mopsík...)... Na druhou stranu když člověk chce, tak jde všecko (resp. většina), tak s tímhle tvrzením a zároveň předsevzetím jsem vstoupila do tohoto (nového) roku...

   A ejhle = zrovinka se objevila akce ne zas až tak "na konci světa" (60 km), kterou jsem díky Foru zaznamenala a byla jsem okamžitě rozhodnutá, že pojedu! Oznámila jsem to dceři a ta hned, že rozhodně pojede se mnou (mj. také stejná nadšenkyně novodobých tanečních stylů). Nejprve jsem plánovala cestu autem, ale nakonec jsem se rozhodla, že si uděláme v neděli do Liberce výlet vlakem. Tím spíše, že i tento způsob cestování je pro mne v poslední době hodně vzácný... Nakonec jsem zjistila, že to bylo i navýsost pohodlné, neboť jsme na začátku Liberce a těsně před konečnou na nádraží míjeli po levé straně Tipsport Arenu, tudíž jsme tam následně i pěšky od nádraží byly cobydup a nemusely ji ani hledat.

   Koupila jsem na místě 2 lístky a už jsem viděla shluk lidí u jednoho ze zadního vchodu (poblíž "kulaťáku"-prodeje vstupenek). Zanedlouho pouštěli dovnitř a po další chvíli otevřeli i další (vedlejší) vchod, což se spoustě tlačících lidí ulevilo... Návštěvnost byla velkolepá (vůbec si netroufnu říct kolik lidí, myslím, že to bude možnost zjistit na internetu spolu s fotodokumentací a videoprojekcí (celý program zaznamenával kameraman (údajně má být v prodeji dvoj-CD z loňské a letošní show!) a profesionální fotograf).

   Překvapilo mne, kolik tam bylo lidí nejen z té střední, ale i starší generace. Bohužel jsem se neměla možnost dostat někam dopředu k blízkosti pódia (tedy zpočátku ne...), tam už byly zarezervovány místa především pro učinkující, rodiče a příbuzné, ale přesto jsem byla vděčná i docela slušnému výhledu na vyvýšených sedačkách a díky velkoplošným obrazovkám... Celá show byla rozdělena na dvě části - od 16:30 předcházel blok ukázek řady tanečních stylů dětí od 4 do 12 let a od 20:00 hod. hlavní program - tam už se prezentovalo více věkových kategorií (až po dospělé) plus hosté večera. Celým pořadem provázel (jak sám na začátku podotknul - již po třetí) Leoš Mareš a musím vám říct, že jsem ho jako moderátora obdivovala vždycky, ale po tomhle odpoledni až večeru ho obdivuji tím spíše. Byl opravdu skvělý, sršel vtipem a člověk se neměl čas ani an chviličku nudit...

   Byla to pastva pro oči (obzvláště to skvělé tancování=suprově vymakané choreografie!), ale i pro uši... a já jsem se těšila především a nejvíce na toho jediného...

   A byl tam! Již v první části programu s písní MOVE a dvěma tanečnicemi  s Dance 2XS. Přišla mi opět jiná choreografie, kterou jsem ještě neviděla.. Sámer do toho dával všechno! Měl ohromný aplaus, obdivující hlavně bylo obdivuhodné skandování právě učinkujících, myslím si, že to mu bylo největší poklonou... O hlavní přestávce pobíhaly především děvčata nejrůznějšího (mladého) věku a převážně vystupujích a sháněly Sámera pro autogram, bylo to slyšet na každém kroku, jak se o něm a o Leošovi baví...

   Těsně před začátkem hlavního programu (když jsme se s dcerou občerstvily a vystáli frontu i na toaletu), tak jsem požádala dceru ať hlídá místa i naše svršky a tak nějak zvídavě až zvědavě šla obhlídnout alespoň "na kousek prstíčku" zákulisí, které nikdo nijak nehlídal... takže jsem se (ač jinak obvykle poměrně plachá nátura...:-)...!) nápadně-nenápadně dostala až k šatnám, kde se zrovna shlukovala skupinka nejmenších dětiček v pestrých oblečkách a za nima stál Leoš... schylovalo se právě k nějakému focení (shlédla jsem foťáky u dvou maminek či to byly paní cvičitelky...?....)... a protože jsem si vzala pro všecky případy foťák, tak jsem "nenápadně"  stojíc stranou před vstupem do šaten chtěla ten chumel roztomilých dětiček a v závěsu s tyčícím se Leošem alespoň v jednom záběru zachytit, když v tom mě Leoš spatřil a v domnění, že jsem maminka některého z těch přítomných dítek, tak mne hlasitě (tykáním) pobídl..."...no tak- přeci nefoť takhle ze strany a pojď před nás, to z tý fotky nic mít nebudeš... ", tak jsem bez zaváhání přiskočila před něj a v tom jsem začala být malinko nervózní, až to snad i ten foťák ucítil a začaly mi vynechávat baterky... ale Leoš mě v tom nenechal a vydržel ještě chvíli pózovat (i když byl samá srandička), i když už měl za kratičkou chvíli opět hlavní vstup!  Ještě jsem chvíli procházela nedaleko pódia a vyhlížela, zda-li někde nespatřím Sámera, ale jak jsem zaslechla, tak prý měl hodně podepisování a šel se již připravit do šatny na další své vystoupení...

   Během hlavního programu měl vystupovat někde ke konci, takže jsem byla plně přesvědčená, že s dcerou "drze" seběhneme co nejblíže k pódiu, kde už se tvořily skupinky především učinkující děti, které postupně začaly posedávat i před první řadu na zem těsně pod pódiem. Jakmile jsem vytušila, že již nastal čas seběhnout dolů, tak jsem popadla svršky a v závěsu s dcerou rychle seběhla schody dolů. Leoš uvedl Sámera a v tom jsem se bez jediného zaváhání přískokem a přikrčeně (až plazivě) s foťákem objevila těsně pod pódiem a... v tom mi při velké touze pořízení první fotky (s bušením srdce a téměř nedýchajíc!) bzinklo hlavou, že Sámer nezpívá (dle Programu...) píseň SISTER... nýbrž TROUBLE!!:-))... ach jo, jaká to byla paráda, juchala jsem tam (přiznám se, že jsem musela být až v jistém stavu transu...) snažíc se býti stále spíše přikrčená, neboť za mnou bylo tolik lidí!!.. chtěla jsem pro vás udělat nějaký slušný snímek našeho zpívajícího idolu, ruce se mi klepaly radostí a štěstím... nevěřila jsem vlastním očím a uším, že mám Sámera na dosah, že to není jen SEN... a ke všemu ta nově produkovaná píseň...:-) tak jsem se na něj smála:-)), chvílemi vískala a jásala společně s davem a z pudu sebezáchovy s přikrčeným tělem zvedala fandovsky ruce... (Sámer mi to oplatil taktéž zamáváním)...

   No, vám, co máte nejedno Sámerovo vystoupení za sebou snad nemusím ani krátce ani dlouze popisovat co se ve mně odehrávalo, tím spíše, když ho vidíte živě poprvé a najednou (odvážně) z takové blízkosti... Bylo to až neuvěřitelné. Neuvěřitelné bylo i to, že mě nikdo nevypískal či násilím neodsunul (když jsem tam tak zacláněla, neboť nejsem zrovna nejmenšího vzrůstu a také už dávno ne žádné tintítko:-)..!). Vlastně jsem tam musela působit až komicky, dokonce bych se nedivila, kdyby se o mně velkolepé hlediště za mnou domnívalo, že jsem postižená tělesně i duševně, ale bylo mi to vlastně během celé Sámerovy písně dočista jedno. Jakmile Sámer dozpíval, tak jsem doslova vystřelila, popadla dceru stranou u mantinelu a běžely jsme schody nahoru (kde jsem stihla ještě upadnout:-)) směrem východ... a rychlou chůzí od Tipsport Areny k nádraží... Vzpamatovala jsem se až ve vlaku, ale beztak jsem si celou cestu ještě prozpěvovala MOVE a  především TROUBLE... a celé Sámerovo vystoupení měla před očima ještě i v posteli před usnutím... a dokonce se mi o něm i zdálo!:-)

   Tak toliko o mém prvním výletě za Sámerovým vystoupením... A každopádně jsem si jista, že to byl teprve začátek, neboť jakmile bude další příležitost, tak se jí rozhodně nevzdám...  už ne!  A nestydím se v žádném případě, že jsem už "rádoby stará" na takové veliké fandovství, protože vím a cítím, že na tohle není člověk nikdy stár... Jsme staří na tolik, na kolik se cítíme... A věřte mi, že já se tam cítila jako doopravdy ještě školou povinná, což bylo super zjištění!

   Sámere, chci ti tímto poděkovat za Tvé procítěné a úžasné zpívání (i tanec) a díky, že jsi...

   Jsem jednou z Tvých pyšných fanynek (a fandů):-)

   Ivona.