SÁMERPÁRTY - OSLAVA SÁMEROVÝCH 21. NAROZENIN - PRAHA CLUB N 11 - 7.8.2006


Uáááááááááááááá. Musím vám rychle napsat své dojmy, dokud jsem ještě čerstvě plná zážitků. Předem říkám, že takovou povedenou oslavu jsem ještě nikdy nezažila. Moc moc moc jsem se na ní těšila, bylo to úplně jiné těšení, než na akci, kde bude pouze vystupovat. Tady se už dopředu vědělo, že zažijeme něco víc. A taky, že ano. Nutno podotknout, že ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, že je oslava veřejná, bylo nám všem z toho trochu smutno. Nevěděli jsme, do čeho jdeme a co nás čeká. Dokonce v jeden okamžik jsme si s tátou říkali, jestli to není trapné tam jít, že si Sámer určitě přivede spoustu svých kamarádů a nás ostatních si stejně nebude všímat, akorát budeme na obtíž. Ale slíbili jsme Dášence účast a říkala jsem si, že bych pak mohla litovat, že jsem tam nebyla a nemohla oslavovat taky, tak jsme to riskli. Měly přijet skoro všechny Sámerovky, se kterými se osobně známe, tak bylo na koho se těšit, včetně Sámera, že..:-)))

V den probuzení toho slavného dne jsem měla smíšené pocity. Těšila jsem se a zároveň měla tak trochu obavy. Den nestál za nic, pršelo, bylo ošklivo, zima. Kdyby svítilo sluníčko, nálada by byla úplně jiná. Ale co, narozeniny jsou jednou za rok, tak jsem všechno hodila za hlavu a už se tak trochu připravovala, abych pak nemusela spěchat a být hysterická, jak to tak vždycky bývá. Včas jsme s tátou vypadli z bytu a ještě jsme zamířili do krámku koupit Sámerovi vaječný likér, který tak zbožňuje. Měla jsem už
koupenou dárkovou papírovou taštičku, tak jsme ho do ní strčili:-))) Když jsme čekali na tramvaj, byla jsem nervózní, abychom to stihli. Naštěstí jsme byli na místě dřív, než jsem předpokládala. Nikdy jsem v clubu N11 nebyla, ale hledání nebylo vůbec těžké, protože jsem "náš" klubík viděla už z tramvaje. Ještě nikdo tam nestál, akorát k nám zamířila Jany, která už tam prý dlouho stepovala. :-))) Zanedlouho už konečně přijela i Terka s Evčou. A posléze ještě Renata se Zuzkou a Audikarolínou. Holky byly dost vyparáděný :-) Už nebylo na koho čekat, tak jsme vešli dovnitř, ke schodům nám přišla naproti Dáša, Dáša ml. a Líba, aby potvrdily, že jsme od nich a tedy patříme mezi pozvané. A zanedlouho k nám přišel i pan Obhlídal, aby potvrdil, že patříme k němu a že koho Dáša nahlásila, tak je VIP :-) Pánové, kteří to hlídali, nás opatřili nezbytnými razítky a mohlo se vyrazit směrem k našemu rezervovanému salonku. V klubu hrála hlasitá hudba, byla dost tma a v salonku už na nás čekala pohodlná křesla. V klidu jsme se usadili a připravovali se na oslavu :-) Sámer ještě v klubu nebyl, ale hrálo se jeho CD Break the silence - dvakrát za sebou. S holkama jsme si šly do baru objednat nějaké pití. Od Dáši jsme se dozvěděli, že Sámer dokonce zazpívá jednu písničku, tak jsme měli radost. Ale jak jsme později viděli, zazpíval dokonce dvě :-)) Úvodní proslov měl pan Obhlídal, všechny přivítal a oznámil nám, že Sámer dorazí za 5 minut. A taky se tak stalo. Sámer přiletěl jako vítr, ještě se svými kamarády. Nechyběly ani kamarádky z Děčína. Byl oblečen ve volných džínách, bílé košili, černém saku a v kšiltovce s kšiltem napravo přišel k nám a přivítal nás. Pak zase odešel do svého salonku, který byl kousíček od nás. Novinářů bylo požehnaně, některé jsem dokonce viděla i na Housce. Kam se Sámer pohnul, tam byl novinář. Zkrátka fotili ho neustále. Blesky lítaly v každé vteřině. Po krátké době Sámer přišel opět k nám, holky si s ním začaly povídat, a tak táta využil situace, sebral koňak a zamířil k
Sámerovi. Popřál mu a předal dárek. To byste nevěřili, jakou měl Sámer radost. Alespoň desetkrát jsem slyšelo slovo "děkuju mockrát". Byl z takové maličkosti snad nadšenější než z nějaké cenné věci. Děkoval neustále, byl hodně překvapen a říkal, že vaječný koňak hrozně miluje. Byl z toho tak dojatý, že jsem pak byla dojatá já z něj. Odnesl si taštičku ke svým kamarádům a zase někam šel. Za chviličku přišl dokonce i tanečníci Ivanka a Peter:-). Docela dlouho pobyli v našem salonku, kde si spolu povídali. A protože mám Ivanku a Petera z Dance2xs skoro nejradši, využila jsem situace a poprosila Terku, jestli by mě s nima nevyfotila. Tak jsem vykročila k nim a požádala je o jednu fotečku. Peter se hned usmál a odpověděl : "No určitě ". A Ivanka dodala : "My ti ale zkazíme fotku":-))) Byli hrozně moooc příjemní:-) Stoupla jsem si doprostřed, cvak a bylo to. Jenže se stala věc, kterou jsem absolutně neočekávala. Zrovna v tu dobu kolem prolítl Sámer, stoupl si přede mě, pokrčil kolena, naklonil se a říkal : "Moment, moment, ještě jednou, ještě jednou." Tak Terka znovu zmáčkla čudlík a na světě byl druhý snímek. Předem upozorňuji, že jsem fotku se Sámerem neměla vůbec v plánu, zvlášť když už s ním fotky mám a navíc by mě nenapadlo se s nim fotit na narozeniny. Prostě prošel kolem a tu fotku chtěl on sám:-) Tak ho přece nevyhodím, že jo:-))) Nakonec jsem byla moc ráda, protože jakmile jsem fotku spatřila, musela jsem se začít smát, je tak strašně legrační a roztomilá, že mi pokaždý zvedne náladu:-). Snad nejhustší fotka ze všech, který s ním mám:-) Jo a ještě něco - měla jsem v ten den zrovna na sobě hnědé tričko se zlatým nápisem a dost z něj pouští zlaté třpytky a jak se Sámer o mě opřel, měl pak celé sako od těch třpytek:-D. Pak jsem ještě vyfotila Terku a hotovo.

Asi kolem desáté si Sámera zavolali na podium, kde měl proslov a odstartovala hlavní oslava, to znamená i gratulace od fanklubu. Sámer nejdříve poděkoval všem lidem, kteří tam byli, především road managerovi (Zdeňkovi Obhlídalovi), Honzovi Nejedlému z České produkce, svým kamarádkám Markétě a Petře, Dejvovi a dalším. Od Dejva dostal originální dárek - poštovní známky se Sámerovou podobiznou, které hned vytáhl a chlubil se s nimi. Pan Obhlídal ještě zavolal na podium Honzu Nejedlého a řekl všem
přítomným, ať si vezmou sklenku šampaňského a se Sámerem si připijeme. Mezitím už přicházela Dáša s krásným dvoupatrovým dortem, na kterém byly zapálené svíčky. Sámer sestoupil z podia, sfoukl svíčky a zařval "jooooooooooo". Symbolicky dort načal, fotografové fotili. Pak sevrátil na pódium a už oznamoval, že zazpívá dvě písničky, když v tom na něj ještě
někdo křiknul : "Počkej, dárkyyy!". A Sámer odpověděl, šťastný z tolika lidí, že na dárky kašle, že už mu 14 bylo a tohle si zažil, že je hlavní, že tam jsme a to je pro něj nejdůležitější. Ale pan Obhlídal řekl, jen ať přijímá. Holky mu předaly obrovskou krabici zabalenou v krásném zlatém papíře s velkou mašlí. Sámer krabici ihned rozbalil a vytáhl z ní naše červené tričko s číslem 21 a našimi podpisy a kšiltovku s nápisem Break. Sundal si svoji kšiltovku a nasadil si tu naší, přiložil na sebe tričko a novináři si ho ihned fotili. Legrační bylo, jak měl Sámer na té naší kšiltovce ještě visačku :-D. Mockrát děkoval a také panu Obhlídalovi se dárky moc líbily. 

Po předání těchto hlavních dárků začal Sámer zpívat Move spolu s tanečníky Ivankou a Peterem. Po tomto kousku následovala Just a girl, při které na podium vtrhla blonďatá dívka. Napřed jsem si myslela, že je to snad nějaká fanynka, ale brzo se to vyjasnilo. Byla to striptérka, kterou Sámer dostal od svých kamarádů k narozeninám. Začala se svlékat, až zůstala jen v tangách
a Sámera pomalu taky odhalovala. Všichni byli překvapení, i já se nestačila divit, ale nedělo se nic ostudného, Sámer tančil a zpíval jako vždy a opravdu se k tomuto dárku postavil dobře. Vlastně on za nic nemohl, nic nevěděl, tak nemohl ani nic dělat, ale zachoval se myslím statečně a všem se nám tato show nakonec líbila. Následoval velký aplaus a Sámer řekl, že to byla profesionální striptérka, ať se toho nelekneme a že se teď půjdeme pořádně opít. Jeden cizinec se mě anglicky ptal, kdo to je, tak jsem odpověděla, že český zpěvák a on se ptal, jak se jmenuje, tak jsem řekla Sámer Issa. Asi se divil, co se to tam děje:-D.

V salonku jsme se ihned všichni vrhli na Sámera s dalšími gratulacemi - tentokrát od jednotlivých gratulantů. Renata mu předala 21 krásných, bílých růží. Já s Terkou jsme mu konečně předaly dárek, který jsme mu chtěly dát už v Sazka aréně, ale zapomněly jsme na to, tak se nakonec hodil na tento den - byl to kovový přívěsek na klíče s písmenkem "S", které zdobila kovová myška. Sámer ihned vyndal krabičku z taštičky, otevřel a zaječel : "Jééé, to je dobrý!" A vzápětí řekl : "Já sbírám přívěsky na klíče, počkejte" a vyndal z kapsy obrovský svazek klíčů s několika přívěsky, na kterém byl bohužel i ten náš přívěsek, který už měl:-( . Tak jsme byly tak trochu smutné, ale Sámer hned : "Nevadíííí, nevadíííí" a měl z něj očividně také radost. Teď už vím,
proč má vždycky při vystoupení tak plné a těžké kapsy:-))). Sámer viděl, že to natáčíme, tak se ihned do kamery omlouval za tu striptérku, že má jednadvacetiny jednou za celej život, že mu kámoši striptérku objednali a že si to chce užít, tak tomu musíme rozumnět. A že to není žádnej sex na parketu a ještě se zmiňoval o Blesku, který o tom určitě něco podobného napíše. My jsme říkali, že tomu rozumíme a naprosto to chápeme. Pak mu ještě předala dárek Dáša, Sámer jí za všechno, co pro něho dělá, moc děkoval, pak také Evča.Poprosila jsem Sámera, jestli by mi nepodepsal booklet od BTS, tak řekl, že za chvilku příjde. Když přišel, řekl "Tak já vám to jdu podepsat". Dáša mladší mu pak ještě předala čokoládový fotbalový míč, Sámer za všechno
neuvěřitelně děkoval. Mezitím jsme se všichni bavili, s Terkou jsme procházely celý klub, abychom se nenudily, cestou jsme potkávaly spoustu známých tváří, jako např. Renatu, Zuzku, Evču, Sámera.:-D. Část fanklubu byla na baru, část na tanečním parketě a část v salonku. Sámer také lítal po celém klubu, chvilku byl na baru, chvilku v salonku, za minutku zas na tanečním parketě, za pár vteřin už zase prolítl kolem našeho salonku a pořád dokola. Nikdy nebyl delší dobu na jednom místě, zkrátka se nezastavil, byla legrace ho pozorovat a potkávat ho pomalu na každém kroku, zkrátka byl stále v našem dosahu, což bylo moooc příjemné. Za celý ten večer se stihl věnovat opravdu všem, což jsem předtím vůbec nečekala a moc mě to potěšilo. Táta mi
dokonce říkal, že když prošel kolem našeho salonku a nesl nějaké skleničky s pitím, tak na tátu zvolal : "Ahooooj" :-))). Asi dvakrát za tátou přišla i ta striptérka a nabízela mu časopis a vizitky svého klubu.

I když si Sámer dal pár skleniček, i přesto se choval naprosto v pohodě, byl milý, slušný, nechoval se vůbec arogantně, sprostě nebo tak, jak se většinou chovají kluci v jeho věku, když jsou podnapilí. Nebylo na něm skoro vůbec nic poznat. Když jsme s Terkou viděly, že jsou skoro všichni na tanečním place, šly jsme se tam také podívat. Dáša mladší pro nás přišla, ať si jdeme
také zatrsat. Tak jsme šly a po pár minutách jsme se pořádně rozjely, až jsme se málem nemohly zastavit :-D. Zanedlouho jsme se odvážily jít i na podium, kde tančily obě Dáši se Sámerem. Hráli bezvadnou hudbu - R´n´b - jak jinak. Pecky např. od Pussycat Dolls, Black Eyed Peas a další skvělé písničky, které nás perfektně naladily do správné nálady. Sámer chvilku
tančil s cigaretou, potom se skleničkou, která mu pak spadla:-D. Dáška to rozjela, že by jí člověk tipoval max. na 30 let:-))). Sámer pak zamířil k DJovi, aby zahrál Pussycat Dolls od Sámera pro nás všechny. Nevím proč, ale DJ tam dal song od Sámera - Move. Move znám celou nazpaměť, tak jsem si jí tam začala prozpěvovat a s Terkou a s ostatními jsme to rozjely ještě víc.
Dokonce se pak Sámer otočil k nám a tančil s námi, on si jeho písničku Move notoval také, takže jsem si jí se Sámerem notovala přímo tváří v tvář :-))). Sámer byl hodně překvapen, že ji znám celou nazpaměť, tak hned svému kamarádovi, který tam tančil také, sdělil : "Ty bláho, ona zná celej text". Málem jsem se propadla do země. Nevím, proč se divil, ještě, aby Sámerovka
neuměla Sámerovy texty, že.:-))))). Nic neobvyklého:-D. 

S Terkou už jsme nemohly, byly jsme dost vyčerpané, tak jsme si šly do salonku odpočinout, ale bohužel už bylo hodně hodin, a tak táta řekl, že už půjdeme:-( .Byla jsem hrooozně smutná, vůbec se mi nechtělo odejít z tak skvělé akce. Ale nemohla jsem nic dělat. Dášenka ještě dostala od Ivanky na starost Sámerovo sako, které měl celý večer na sobě (Ivanka s Peterem už totiž potom také odešli, dřív než Sámer), tak jsme si k jeho saku přičichli, náááádherně vonělo, kdykoliv byl blízko nás, tak jsem tuto silnou,
přirozenou vůni cítila:-))))))))). Uááááááááááááá.. Chtěli jsme se ještě se Sámerem rozloučit, tak jsme se šli podívat, kde je, naštěstí jsme ho našli v chodbičce, kde se bavil s Renčou. Tak se s ním nejdříve rozloučil táta, ještě naposled mu popřál vše nejlepší, hlavně hodně zdravíčka a objali se, já byla tááák dojatááá:-)))). Ale co mě hodně překvapilo bylo to, že si Sámer vzpomněl na ten koňak a znovu řekl : "Ještě jednou moc děkuju za ten koňak".Myslela jsem, že už na něj dááávno zapomněl, ale jak bylo vidět, tak ne, hrozně moc mě to od něj potěšilo, i když už děkovat vůbec nemusel! Pak jsem se s ním rozloučila i já a Sámer se hned s rozzářenýma očima zeptal : "Užila sis to?".Já odpověděla, že úžasně a Sámer potom řekl : "Tak ahooooj",
no já myslela, že to se mnou sekne, loučení se Sámerem je opravdu hodně těžké, to asi chápete a celou dobu mě držel za ruku a nechtěli jsme se ani pustit:-D.Chtělo se mi pomalu brečet, jak to bylo dojemné, asi si myslíte, že jsem blázen, no nic, radši odbočím od tématu :-D. Odešli jsme, a ještě jsem se rozloučila s holkama, fakt se mi vůbec nechtělo pryč. Ale už jsem musela. Když jsme s tátou vyšli ven a čekali jsme na tramvaj, byla jsem dost přepadlá.

Domů jsme dojeli asi kolem čtvrté hodiny ranní a spát jsem šla kolem šesté hodiny, vůbec se mi nechtělo usnout, za to jsem ale spala až někdy do odpoledne:-D. Musím znovu zopakovat, že takovou výbornou akci jsem snad ještě nikdy nezažila! Vždycky když si na tento slavný večer vzpomenu, vykouzlí se mi na tváři šťastný, ale zároveň smutný výraz, protože vím, že už nikdy takový večer nezažiju. Byl to nejpovedenější, nejlepší, nejkrásnější, nejúžasnější, nejveselejší a nejšťastnější večer, kalba a
oslava, kterou jsem zatím zažila a NIKDY na tento večer nezapomenu! Děkuju všem holkám, které tam byly, protože bez nich by to nebylo ono, děkuju Sámerovi, že si na nás vždycky udělal chvilku čas a díky kterému jsem měla úžasné zpestření letošních prázdnin, děkuji především Dášce za všechno, hlavně za pozvání, děkuju Terce, se kterou jsme se tak bláznivě vyblbly a jsme z toho vyblbnuté až do teď :-)))) a nevím, komu všemu bych ještě poděkovala:-D. Dokonce jsme pak s Terkou zkonstatovaly, že by bylo pomalu lepší, kdybychom na tu párty nešly, protože by z nás aspoň nebyli takoví blázni, jako jsme teď:-))))))))). Zkrátka jsem z toho tak nadšená, že už ani nevím, co psát:-)))) - zážitek na celej život! Jo a ještě jedna blbost - ty moje zlaté třpytky jsou snad v každé domácnosti, u Terky doma, předpokládám, že i u Sámera doma, a určitě i u Evči, když jsem se s ní loučila a bůhví kde ještě jsou :-D. Já je mám teda doma po celém bytě:-D 


SÁMER 4EVER!

Sandra - Sendy