PRAHA - koupaliště Petynka 13.07.2006

 

Čerti se ženili nad Jihlavou. U benzínové pumpy cestou na Prahu jsem s obavami pozorovala černou oblohu nade mnou a paní, která bojovala s větrem o slunečník na venkovní terásce bufetu. Souboj dopadl nerozhodně poté, co se slunečník zmítal na zemi a vypadal jako polámaná netopýří křídla. Vzpomínala jsem na příšernou cestu do Havířova, kdy přívaly deště skoro zastavovaly auta na silnicích a doufala, že Prahu bouřky minuly a dnešní den déšť nepokazí. Koupaliště na Petynce jsem našla intuitivně a bez bloudění, s úlevou identifikovala informační cedulky u silnice. Už při parkování  jsem slyšela, jak se ze strání nad koupalištěm rozléhá Sámerův hlas a odráží se impozantně od vedrem ospalých zdí blízkých obytných domů. Bylo asi půl šesté a zrovna probíhal zkouška. Zaujaly mě fragmenty fantastického podání Broken Wings a v tropickém vedru mi naskákala husina, jak mě mrazilo v zádech.

Dostala jsem se bez problému do oplocených prostor koupaliště, překonala oblečená a obutá dvě brouzdaliště a vylezla se sporadickým uměleckým dojmem po klouzající mezi k připravenému malému pódiu. Tam kromě několika neznámých tváří techniků nikde nikdo, až jsem měla pocit, že se mi ten Sámer jenom zdál – fatamorgána z vedra :-). Zato se mi nezdála paní, která majetnicky okupovala přilehlý prostor  rozhodnutá vyhodit mě za každou cenu – vrhla se na mě s otázkou, co tam dělám. Odpověděla jsem jí, že hledám pana Obhlídala a že budu natáčet vystoupení Sámera pro jeho webové stránky. Ukázala mi někam k východu (tím směrem bych rozhodně nešla :-) ), když tu jsem uviděla na bočních schodech pódia sedět horkem a únavou zmoženého Sámera. Pozdravili jsme se a on hned paní, která chtěla uhájit teritorium, řekl, že to je v pořádku, že tam patřím.

Zase bych ho skoro přehlédla a taky jsem mu to řekla. „To víš, já jsem takovej nenápadnej…“ :-) odpověděl s úsměvem. Opravdu je takový a dosud marně hledám vysvětlení, jak se může do středně velkého, štíhlého a normálního kluka vejít ten OBROVSKÝ, neopakovatelný a charizmatický pódiový Sámer. Pán Bůh ho obdařil dobrými mimikry a když k nim Sámer přidá kšiltovku, kapuci a brejle, je skoro neviditelný:-). Ne však, když ho znáte. To má zase jiné, lidské kvality. V soukromí je Sámer opravdu milý, skromný kluk s usměvavýma očima, komunikativní, veselý a jeho projev neobsahuje ani stopu tak hloupě publikovaného sebevědomí a arogance. Přitom každý z nás, i největší flegmatik, někdy i vyjede na někoho, kdo si to opravdu svým jednáním zaslouží. Pak by takový člověk měl ale nejdřív zapátrat v tom, jak se sám choval. V tomhle se za Sámera (já smířlivá, tolerantní a trpělivá) servu třeba do krve. :-) 

Pak se objevil pan Obhlídal, opáskoval mi ruku oranžovým plastovým proužkem zajišťujícím imunitu a ochranu před vymístěním:-). Přijely také Sámerovy tanečnice s tanečníkem. S Ivankou už se známe, s ní přijela i ta blondýnka, kterou jsme viděli  v Jihlavě. Právě se vrátila z Ameriky a přivezla Sámerovi dárek, skvostné bílé triko s límečkem a zlatým výrazným potiskem na předním díle. Moc se Sámerovi líbilo, zlatou má prý rád, navíc to teď frčí. To zas bude mrtvejch….! :-)

Sestava byla kompletní, tak začali se zkouškou společných písní – Move a Rapsong. Udělala jsem pracovní dokumentaci, kterou si můžete prohlédnout u reportu. Zase je to jiné, než při vystoupení. I když zkouška má za hlavní cíl seznámení s plochou pódia – tentokrát ne příliš velkého – a netancuje se úplně naplno, je na ní zase vidět Sámerova bezprostřední a milá komunikace a i tak to stálo za vidění.

Po zkoušce jsme zajeli do místní restaurace něco sníst před vystoupením a probrat pár věcí. Jak Sámer zpívá na akcích, to všichni znáte. Ale to jste ho neslyšeli, jak si zpívá, když vedle něj sedíte v autě:-). Pokud si někdo myslí, že má jen svoje písničky nacvičené a vychytané do mrtě a pak už nic, jste na velkém omylu a měly byste ho slyšet zpívat si jen tak pro radost:-). A jinou, než svoji písničku. A jinak, než jste zvyklí. A v jiné hlasové rovině, než kterou znáte. Říkám vám, a za tím si stojím jak betonový pilíř zakopaný sto metrů do hloubky, že Sámer jednou všem ukáže:-)!. Už teď pěkně přerůstá běžný horizont, ale někteří to zatím nechtějí vidět a dělají, že žádný horizont není. Bodejť by byl, když se radši dívají pod sebe. :-)

Dvakrát mi volala zoufalá Evička - další fanklubačky s tatínkem Sendy totiž narazily do stejné „zdi“, jako já při příchodu. Vytáhla jsem je po návratu do areálu po travnaté mezi nahoru cestou, kudy jsem přišla k pódiu i já. Sice se trochu ostýchali, přežili pak ještě asi dva pokusy o eliminaci a nakonec to místní prudiči vzdali. :-)

Ten den byl ve jménu akce pro zahraniční návštěvníky se soutěží ve floorbaalu, kterou obohacoval právě Sámer pěti písničkami. Našla jsem si místo pro natáčení a vymezila ho napůl rozbitým bílým plastovým křesílkem, které si chudák Zuzzi (také se jí podařilo proniknout hradbami) uloupila pro sebe, protože jí ten den opravdu nebylo dobře. Nakonec posunula kluky ze střešovického teamu, získala kousek místa na sednutí na blízké lavičce a přepustila mi prasklou plastovou základnu. Naštěstí vydržela, ale nevydržela jsem já a musela přerušit natáčení první Sámerovy písničky. Přesto, že viděli, že natáčím, bezohledně mě ignorovala omladina, která díky přechodnému titulu „rozhodčí“ zapomněla na pravidla slušného chování a zejména jedna slečna se mi bez jakýchkoli skurpulí usadila při natáčení přímo před kameru. Doufám, že z toho včas vyroste, nemyslím si totiž, že vypadám na patnáct  a že jsem dělala dojem, že jsem tam pro zábavu s kamerou jako módním doplňkem. :-) Ale dej někomu funkci….. :-)

Přesto, že byl Sámer unavený už odpoledne, na jeho výkonu to nebylo absolutně znát. Jen jsem vnitřně cítila, že i on cítí, že publikum zajímají nejvíc ty děravé bílé míčky. Snad si i mysleli, že je to jen nějaký playback s tanečky a možná ani nevěděli nic o Sámerovi. Vycítili to i moderátoři, dali Sámerovi příležitost a ten  to publiku pěkně natřel! Vyzvali přítomné otázkou, kdo si myslí, že Sámer zpívá naživo a nebo na zmiňovaný playback. Po rozpačité reakci diváků si vzal Sámer mikrofon, zapnul a zcela ovládl  étér  jednou slokou z Brokem Wings. Naživo, z placu, bez muziky a s plnou parádou. Málem mi vypadla kamera z ruky nad tou silou a jistotou, s jakou se do zpěvu opřel. Ne nepochopitelně vyzval moderátor přítomné – kdo to umí, ať přijde. Sámer sklidil slušný potlesk a k pódiu se nikdo neodvážil. Po vložce floorbaalu zazpíval tuhle písničku celou.

Nemyslela jsem si, že budu ještě někdy na něco zírat. Sámer svoje hranice posunuje mílovými kroky stále k lepšímu.  Když už si myslím, že to dál nejde, přijdu na další akci a nestačím se divit. Vidím, že překvapení neskončila a Sámer svůj projev větví jako strom, jehož konečná podoba je ve hvězdách. Ale někde tam nahoře určitě je. Jsem na emocionální zážitek při poslechu Sámera připravená, ale jak podal Broken Wings, tak i mě dostal. Taky jsem ho potom pochválila, říkal, že si s tím tak pohrává, má tu písničku hrozně rád.

Měli jsme v plánu udělat další interview, zajímavého materiálu je rozhodně hodně. Večer se ale dost protáhl, na Sámera  čekal bratr a taky na něho dolehla únava, kterou cítil už odpoledne. A navíc nebyla po ruce ani vhodná restaurace, kde bychom mohli nerušeně točit. Tak jsme se domluvili, že to napravíme při nejbližší vhodné příležitosti, rozloučili jsme se a vyrazila jsem domů. Asi v půli cesty, kdy jsem si myslela, že už Sámer spí, jsem od něj dostala sms, ve které poslal díky všech svým fanklubákům, kteří na jeho akci i zdaleka přijeli. Potěšil mě tím, že na nás myslí, odpípala jsem mu svou sms a ráda jsem jeho díky vyřídila:-)

Hned následující den se začala zpracovávat videa. Přes zásadní organizační chyby akce, kdy třeba klidně před jediným reflektorem spoře osvětlujícím pódium pobíhali neukáznění diváci a házeli na Sámera své nevyžádané bezohledné stíny, se některé pasáže hlavně díky Sámerovi a jeho tanečníkům povedly.

Miloš byl vždycky ke zpívajícím mužům kritický, u řady zpívajících chlapů většinou ironicky říkával, že by radši měli jít dělat něco pořádného. Když stříhal Broken Wings, které teď mimochodem slyším pořád znít z vedlejší místnosti (přestože už dávno video dal na web), ale zase konstatoval, že Sámera by nenechal na jinou práci ani sáhnout!:-). Jen já vím s ohledem na ten jeho mnohaletý chlapský přístup, jak velká je to poklona. :-)

Dáša

 

	ZKOUŠKA MOVE	ZKOUŠKA RAPSONG	INTRO - MOVE (připravuje se)	IF U WANT IT
	BROKEN WINGS	JUST A GIRL	MY RAPSONG	PUBLIKUM