Sámerova kombinace lidské pokory a uměleckého sebevědomí je fascinující. Dokonale vyvážené, u někoho takto mladého nevídaná věc. Jak nás pak Sámer může nefascinovat? Jeho výjimečnost byla do očí bijící i včera na charitativním koncertu Nadace Nova Chceme žít s vámi.
S Dáškou a Miškou jsme se bez problému našly u služebního vchodu, podstoupily potupnou proceduru focení (bezva, že se můj ksicht teď nachází v libovolné databázi, nejspíš boj proti terorismu v ČecháchL), obdržely visačky se jmény a onou fotografií a vyrazily k šatnám. Bylo to tam celkem fajn, akorát mi byla šílená zima a pro bolest zad jsem skoro nemohla dýchat. Úpěnlivě jsem tedy čekala na svůj lék:-). Meducínka dorazila po jedné hodině, usměvavá jako vždy, s manažerem v patách. Nejdřív v letu pozdrav a ujištění, že se vrátí. V mezičase jsme se výborně zabavili s manažerem, pan Obhlídal je též energie obalená džínovinou, takže velmi příjemná debata. Samozřejmě ne v klidu, jak bychom si přály, ale vzájemné pozdravy a poděkování se nám do těch vteřinek vešly. Museli jsme hlavně vyřešit pracovní záležitosti, tedy najít Dášce místo, odkud by mohla točit. Vydali jsme se na lov židle, na které by Dáška, riskujíc život mohla točit. Jakmile jsme našli místo i židli, vrátili jsme se na slíbené uvítání:-). Za nic na světě bych si ho nenechala ujít:-).
Sámer vyzařuje neuvěřitelnou energii, která způsobila přepálení zamrzlého čipu, což je rozhodně nevídaný jev. Přeloženo to znamená, že vůbec nevím, co kdo říkal. Záhy byl odveden do šatny a my zaujaly vyhlédnuté místo, proběhla výměna židle a hala se postupně zaplňovala. Stály jsme dost blízko pódia, což bylo prima, ale též zdraví nebezpečné, pač po mě neustále někdo skákal a tlačil se. Kvůli zádům jsem musela do Sámera sedět a jistit židli s riskující Dáškou. Sámer byl ohlášen poměrně bombasticky a ještě bombastičtěji přijat nadšeným a fakt šťastným publikem. A už dým, světla a Intro. Z dýmu se nejdřiv vynořily tančící holčiny, pak ON. Je fakt nemožné ho nezujatě sledovat. Sámerovo vystoupení člověka úplně pohltí, prožívá s ním každý tón, každý pohyb. A černočervené triko, černé sako, uf uf, jak zůstat normální? :-). V půlce písně malá návnada na stiptýz, který ovšem skončil u sundání saka. No neva, snad příštěJ, dneska jsou tu hlavně děti. Ohlas byl obrovský, Sámer si to užíval. Byl v neuvěřitelné pohodě (později se svěřil, že má vždycky trému, ale když vylezl na podium a viděl tyhle nadšené lidi, tréma ho okamžitě opustila a jen si to užíval), během zpěvu rozdával podpisy. Na tohle nikdo jiný nemá, jen Sámer stihne komunikovat s publikem, zpívat a ještě se podepisovat. Udělalo to na mne obrovský dojem. Myslím, že nejen na mne. Sámer každopádně celou show ukradl. Ovšem buďme upřímní, neměl rovnocenného soupeře. Nejlepší kousky si na nás ale teprve chystal. Až zastavíme čas naživo už ani nebudu komentovat. Je to tak neuvěřitelný prožitek a zážitek, to se prostě musí zažít. Sámer při takovéhle písni neuvěřitelně dospěje a vyroste. Je z něj najednou někdo jiný, není to ten rozchechaný kluk, je to osobnost, která dostane každého. Rapsong, který následoval je rozverná písnička pro rozverného kluka a nehýbat se u ní prostě nejde, stejně jako neusmívat se. Bohužel zážitek z téhle písničky se u mě rovnal nule neb kameramani TV Nova byli zcela nepřipraveni a přišli nás prudit, že jim stojíme v záběrech na detail obličeje pana Issy. To zjistili brzo, že? Dáška tam stála od začátku, měla všechno perfektně připravené a „šikulové“ z Novy se právě probrali. Čili většinu písně jsem se s nima dohadovala.
A uáááááá na závěr pomooooc, TIMELESS. Timeless. No comment. Kdo neslyšel naživo, neví, o čem je řeč. Sámer roste s každým vystoupením a na téhle písničce je to vidět a hlavně slyšet nejvíc. Kdyby to zpíval dvakrát, vezli by mě záchranáři jako tu neštastnici z davu. Sámer udělal ale z nešťastnice šťastlivkyni. Celou cestu ji na nosítkách doprovázel, držel za ruku a povzbuzoval. Bylo to fakt nádherný a tak moc sámerovský. On to nedělá kvůli image nebo novinářům. On prostě takovej je. (hm, lákalo mě sebou švihnout, ale dvoje nosítka by nestíhal, že jo:-))
Hned po Sámerovi jsme se zdekovaly z davu. Program kromě Martiny rozhodně nevzbuzoval naděje na nějaký kulturní zážitek. Sámer byl na roztrhání (jako vždy), takže jsme na něj chrlili věty, slova, otázky a on se s tím vypořádával po sámerovsku, tj. mile, s přehledem, na nikoho nekašlal. Neustále obklopen cvakajícími fotoapatáty. Divím se, že z toho ještě nemá tik:-). Neudržela jsem se a znovu pochválila ten úžasný účes, nově přistřižený. Chystá novinku, už ho to neba:-). Jeho hlava je krásná za všech účesových okolností, takže se těším.
Až do večera jsem byla šíleně promrzlá (a ještě jsem nerozmrzla) a přitom měla přepálený čip. To jsou věci. Včera jsem půldne chyběla, takže mám šílený fofry a nesnáším každého,kdo na mě promluví, což je asi 120 lidí. Brání mi v sámerování, to by mělo být trestné.
Boží, že jsem se konečně poznala s Mischou a zase viděla s naším andílkem Dáškou. Tandem Issa – Obhlídal se zdá být k neporažení, tak držíme palce, ať jim všechno vyjde.
Jsem šťastná, že Sámer vystupuje, že ho lidi zbožňujou a jemu se z toho snad ani nemotá hlava. Že na sobě neustále pracuje a je to vidět. Vystoupení od vystoupení neuvěřitelný pokrok. A mám dojem, že Sámer svým tanečním uměním už předčí holky z Dance 2XS. Vím, že ony jsou hrozně šikovný a mají toho moc. Možná by stálo za to vyčlenit některé, které budou tancovat jen s ním. Nakonec máme videa, takže to Sámer uvidí.
Anyway mám nejradši písničky, při kterých je Sámer na podiu sám se svými emocemi.
A emocemi lidí, kteří ho v tu chvíli obklopují.
Zuzana