V úterý pozdě večer mi
zapípal mobil, nahlédla jsem a vidím, že mi přišel email od Dáši s názvem
Hoří!. Překonala jsem zvědavost a řekla jsem si, že si ho přečtu až
ráno, protože opuštění vyhřátého pelíšku by znamenalo prochladnutí
a to se mi nechtělo riskovat:-).
Ve středu ráno jsem se snažila vstát pravou nohou a hlavně ne zadní částí
těla nahoru, což prý přináší smůlu. Nezdržovala jsem se obvyklými
rituály a honem zapnula PC. Čekalo mě velké překvapení – Dáša mi
nabídla účast na charitativní akci Chceme žít s vámi! v Sazka Areně.
Tohle se opravdu nedalo odmítnout (Dáši, ještě jednou moc děkuji). Navíc
jsem do Prahy stejně mířila, jelikož jsem v našem hlavním městě měla
jednání, tudíž se spojila příjemné s užitečným. Když byla schůzka
vyřízena, zajela jsem se ze sentimentu podívat na Brumlovku, vůbec jsem
to tam nepoznávala, ale vzpomínky jsou stále velmi živé. Poté jsem
vyrazila směr Sazka Arena (tímto děkuji Renatě za skvělou navigaci).
Po příjezdu k hale jsem se snažila zaparkovat – organizátoři mě odkázali
na VIP parkoviště pod Sazka Arenou. Tam mi ostraha naznačila, že musím
jet úplně jinam. Ve chvíli, kdy jsem chtěla vyjet ven, kouknu do zpětného
zrcátka a kdo nesedí v autě za mnou? Dáša:-) Po telefonu jsme domluvily
další postup a odjely na správné místo:-). Je zvláštní v tváří tvář
stanout člověku, se kterým vcelku běžně komunikujete, ale nikdy jste se
nepotkali. Po formálním seznámení jsme se vydaly hledat další členku týmu
– Zuzče. Ač jsme na sebe koukaly přes sklo, nemohly jsme se najít a v
tom okamžiku se opět potvrdila nezbytnost mobilního telefonu. Po šťastném
shledání jsme vyřídily formality u vstupu a pohltily nás prostory areny.
Chvíli jsme postávaly v zákulisí a povídaly si (a že bylo o čem!).
Potom jsme se šly poohlédnout po vhodném místečku, odkud by mohla Dáša
točit. Po obhlídce jsme se vrátily zpět na původní stanoviště a opět
hodily zubem:-) Za nějakou chvilku přišly holky z Dance 2XS a dobu za nimi
rozesmátý Sámer s Martinou Balogovou. Popis oblečení po mě snad ani nemůžete
chtít, jelikož mi v ten moment vypl mozek a tělo se dostalo do neuvěřitelné
křeče:-). Zhruba si pamatuji čepici, zelenobílou bundu a krásné oči:-).
Po rychlém přivítání zmizel s Martinou a tanečnicemi do občerstvovací
místnosti. Nám se věnoval Sámerův manažer pan Obhlídal. Pomohl Dáše
sehnat židli, na kterou by si stoupla při natáčení Sámerova vystoupení.
Ta byla bohužel nevyhovující, tak se Dáša jala shánět jinou a byla úspěšná.
Nastal čas čekání na zahájení akce. Jedná se o charitativní akci,
kterou pořádá TV Nova a je určena handicapovaným dětem. Tahle děcka
jsou úžasně bezprostřední a vnímají okolní svět mnohem intenzivněji
než kdokoliv jiný a myslím si, že musí být radost pro ně účinkovat.
Jako první se na jevišti objevili Gondíci, jakožto průvodci programem.
Kotel pod pódiem jako první rozpohybovali Maxim Turbulenc, za nimi následovala
Iveta Bartošová a po ní Markéta Magdaléna. Jak jsme věděli předem,
jako čtvrtý přišel na řadu zlatý hřeb odpoledne – Sámer. Gondíci
ho uvedli velmi pěkně, Dalibor zatančil ve stylu r´n´b a děti měly hádat,
kdo přijde na podium. Uhodly:-)! V tu chvíli bylo pod jevištěm plno.
Chlapec stojící za námi se na Sámera moc těšil, jak sdělil svému
kamarádovi. Zaznělo Intro a klasický úvodní mix. V publiku to vřelo, děti
tancovaly o stošest:-). Po skončení prvního songu, klučina, o kterém
jsem se zmínila prohlásil: „To si dělá srandu, že zazpívá jen jednu
písničku!“ Sámer si šel jen sundat sako a následoval infarktový Čas.
Nádhera! Nedá se ani popsat, co všechno Sámer do svého zpěvu dává. K
téhle písničce se váže úsměvná historka, kterak Dáša nedbala výhrůžek
kameramana Novy. Najednou při Sámerově šou se pánové probudili a
zjistili, že Dáša jim vadí v záběru, ať se posune o metr vedle. Dáša
se nedala a točila dál. Kameraman dokonce pochopil, že video je důležité
pro fanoušky, kteří se akce nezúčastnili. Po plouživém rytmu Sámer opět
zrychlil – Rapsong. Foťáky blýskaly, kamery točily a probíhaly i přímé
přenosy přes mobil. Sámer nejen zpíval a tančil, ale i komunikoval s
publikem, což zúčastněné uvádělo do stavu extáze. No a co nastalo
potom, se dá přirovnat k výbuchu atomové bomby. Sámer uvedl nejlepší
zpěvačku, kterou zná, svoji kamarádku Martinu Balogovou. Zazpívali
Timeless. Vůbec nedokážu popsat to, co se dělo kolem mě. Písnička mě
zcela pohltila a nevěděla jsem, jestli sním nebo bdím. Emotivní šok! Přála
jsem si, aby song nikdy neskončil. Jenže všechno jednou končí, ale také
něco nového začíná;-). Po Sámerově vystoupení jsme s holkama odešly
do zákulisí, Martinina šou pokračovala.
Kolem Sámera se shlukli fotografové a několik fanoušků z řad pořadatelů.
Sámer ochotně pózoval a podepisoval se. Poté s námi prohodil několik vět,
v rozhovoru nás přerušili pořadatelé a zástupci záchranky. Jedna holčina
během koncertu omdlela (se Zuzkou jsme konstatovaly, že kdyby dali ještě
jednou Timeless, dopadneme úplně stejně). Sámer mladou dámu chytil za
ruku a doprovázel její lehátko kamsi do klikatých chodeb Sazky. Tímto způsobem
se chová nafoukaný fracek, že?:-) Kdybyste viděli tu něhu v Sámerových
očích… Byla jsem strašně dojatá. Když se vrátil zpátky k nám
rozvyprávěl se o tom, jak rád vystupuje pro handicapované děti, že jsou
super. Sámer s Martinou uspořádali menší autogramiádu. Skvělý zážitek
pozorovat děti, ke kterým se život ne zrovna laskavě, jak šťastně odcházejí
s podpisovou kartou. Člověk si najednou uvědomí, jaké malichernosti někdy
řeší a přitom ke štěstí stačí tak málo.
Potom jsme probírali nějaké technické záležitosti. Zdokumentovali jsme
Sámerovo nové tetování, můžete se těšit na jeho detail:-). Jelikož
jsme stále totálně mimo, nejsem schopna podat souvislejší informace. Co
chybí tady, určitě doplní Dáša a Zuzka.
Chtěla bych poděkovat Sámerovi za to, že je. Snahu, kterou vynakládáme
v podobě hlasování, nám tohle "zjevení" mnohonásobně vrací.
Díky Sámerovi mi bylo umožněno setkat se s neuvěřitelnými lidmi, kteří
jsou naladěni na stejnou vlnu. Dáša se Zuzkou jsou bezva baby a strávila
jsem s nimi jedno z nejkrásnějších odpolední v mém životě. Kdyby
venku nebyla taková zima, stojíme a kecáme u Sazka Areny doteď;-)
Michaela


