SÁMER V JIHLAVĚ

JIHLAVA! aneb BEAUTIFUL FEELINGS

Sámire promiň, prásknu to hned na začátku. Holky chtějí nějaký skandál ze zákulisí. Vím, že je to intimnost jen mezi náma dvěma, ale když ony tak žadoní.

Stalo se to hned na začátku tak toužebně očekávané akce. Sámer v Jihlavě!!! Pro mě milník. Mám pocit, že od zítřka bude všechno jinak, třeba začne růst fialová tráva nebo tak něco.

Sámer přijel na zkoušku skoro o půl hodiny později a měl tedy dost naspěch. Takže k šatnám přiletěl jako vítr. Jenže ho čekala dvě překvapení. O jejich charakteristiku se nepokouším:-). Prvním byly zamčené dveře od společné šatny (s Dance 2XS, ne se mnou:-)). „ Doprdele“ se tak stalo prvním výrazem, který jsem ten den na svaté jihlavské půdě od Sámera slyšela. Cool.

Druhým překvapením jsem pak byla já ukrytá ve vedlejší místnosti. Takovýhle věci nedělám, jenže: budovu kulturáku znám jako svý boty, 10 let jsem v ní tančila a převlíkala se v nemlich té samé šatně. Za ta léta nedoznala (na rozdíl ode mne) žádné změny, což bylo sice příjemně nostalgické, ale pro krajské město nijak lichotivé. Popsané entré Sámera určitě nijak nepoškozuje,v jeho situaci bych utrousila něco mnohem peprnějšího (majíc trénink ze střídačky, že). Pro jistotu tedy kleji anglicky, německy či hebrejsky. Působím pak jako lingvista, nikoli jako dlaždič:-).

Skandálem vše začalo a skandálem taky málem skončilo. To když se přiřítila z kuřpauzy rozzářená Mashenka a vylíčila nám, kterak se se Sámerem olíbali na rozloučenou. Zůstala jsem jako zařezaná. Taková ošklivá tečka za tak nádherným večerem! Neeeeeee! Samozřejmě nejde o líbání s Mashenkou, jde o obřadné rozloučení s Vysočinou, že. Musím vyskočit z okna, abych stihla Sámera nasedajícího do auta! Pro jistotu si sbalím svůj vak (oblečení, deštník, klíče a tak, dnes bez tatranek:-)). Hodím ho na rameno a zcela vykolejena se vydávám na cestu. Takže téměř až na poslední chvíli zaregistruji růžové tričko a na něm rozesmátý opálený obličej. Mělo to stejný efekt, jako bych po 2 měsících na pustém ostrově spatřila člun mířící ke břehu. Zcela nekontrolovaně se mi rozjel obličej do všech směrů. Bála jsem se jít si odložit pytel, aby snad Sámer mezitím zase někam nezmizel. Jak jste se již dočetli jinde, vše skončilo happyendem. Pro nás. Jihlaváci účastni na rautu neměli až na výjimky šanci. Sámíka zajaly a zpovídaly sicomky. Sámer opět neměl šanci se najíst (ani v restauraci to na přecpání nevypadalo, myslím, že ani pivo nedopil). Ale tolik mu zářily oči, působil tak uvolněně a spokojeně, že snad jídlo ani nepotřeboval. Vystačil si s pitím a cigaretama – ano Evičko, při každé cigaretě jsem dostála své pověsti semetriky a razantně situaci komentovala:-).

Většinu první části programu jsem shlédla ze strany jeviště (z jiné, než nastupoval Sámer). Asi z nostalgie nebo co. Ale i ta musela stranou, pač tam byla dost kláda a blbej zvuk. Takže jsem se posléze přesunula mezi lidiJ, myslím tím do hlediště:-), a užívala si to mnohem líp. Zejména když jsem zjistila, že přímo vedle místa, kam jsem usedla, točí Dášenka. O přestávce, když jsme se sešly, nezávislého pozorovatele muselo nutně napadnout „jen nasypat zrní“:-). Jenže my řešily vážné věci. Nový manažer, spousta vystoupení, špatné ozvučení (styděla jsem se, slíbila jsem Sámerovi, že příště už to bude O.K. a netušila, že příště bude už ve druhé půli programu. To už bylo ozvučení super, takže husiny jak Brno. Že jo Mashenko:-)), nutnost focení pro SI, Sámerův účes, oči, kalhoty….jak říkám, spousta práce. Čtvrt hodiny na přestávku je v takovéto situaci šibeniční lhůta.

Až zastavíme čas je boží i proto, že Sámer neskotačí a soustředí se jen na zpěv a předávání emocí. Ty se mnou lomcovaly vehementně. Ventilovala jsem je při potlesku ječením:-). Asi dvakrát jsem krátce zaskočila do zákulisí, abych se ujistila, že nepřítel zůstal před branamiJ. Většina ví, o co gou, takže nebudu rozpitvávat. Snad jen tolik, že to byla docela makačka. Při jedné ze zastávek jsem Sámerovi pochválila nový účes. Je fakt strašně boží, negelovací, asi bych ho dala do čela účesové hitparády.

Při samostatném vystoupení Dance 2XS Sámer kamarády většinou sledoval, při posledním dával rozhovor Vysočině. (škoda, že to neotiskli doslovně). Manekýnky a manekýni byli většinou studenti oděvní průmyslovky, což dokazuje, že missek běhají po ulici davy. Lenka Marešová zpívala nádherně, sešla jsem se s ní dvakrát na záchodě (informace pro Blesk: zcela náhodně:-)). Poprvé se rozezpívávala „na malé“, měla nádherný hlas, který by při plném výkonu záchod zničil, jak jsem jí utrousila. Podruhé jsem se zapletla do jejího rozložitého extravagantního účesu a pochválila její úžasný výkon. Byla za pochvalu moc ráda, ale nepýřila se, pač měla obličej natřený nazlato.

Na nového manažera se ódy pějí oprávněně. Je akční, velmi sympatický, schopný, Sámerovi hodně věří a je z Jihlavy:-). Vytkla bych mu snad jedinou věc.Jel se mnou a Sámerem výtahem-). Takže k velké Sámerově úlevě tlačítko stop zůstalo nevyužito:-). Na druhou stranu k mé nemalé radosti byl výtah poměrně titěrný:-). Ovšem hlavně – nebýt pana Zdeňka, žádný výtah by se nekonal, pač chodím zásadně pěšky, pokud to není zrovna Empire State Building.

Móda mě zbla nezajímá, češu se dvakrát týdně, ale tahle show byla kupodivu docela zábavná. Ti studentíci v podvlíkačkách měli skoro stejný aplaus jako Sámer. Sámer měl fakt velký úspěch a byl z toho hrozně šťastný. Prohodili jsme pár slov na téma, jak ho živá vystoupení nabíjejí energií a jak moc se na každé těší. Je to cítit z každého tónu, z každého pohybu.

Moc Sámerovi děkuju za nádherné chvíle, překrásné zážitky a nabití energií. Spoustu energie s sebou přivezly i holky z Třebíče a Brna, taky vám „dyliny“ :-))) moc děkuju, že jste přijely. Bylo to skvělé.

Sámire, jsi prostě jednička. Vím to sice dávno, ale opakování je matkou moudrosti:-) Prostě kdo umí, umí.-).

Zuzana