Mítink ODS Ústí nad Labem

Chápete, že jsem ještě nikdy nebyla v Ústí nad Labem? Tedy do 12. května 2006. Tento den zde měla předvolební mítink ODS. Nijak se netajím s tím, že tuto stranu volím a že ji chodím veřejně podporovat. Na naší zemi mi záleží, na mě mi taky záleží, takže k volbám se prostě musí a basta. Mám strašně moc práce, takže sama o sobě by tahle dvě lákadla nestačila. Ano, účast Sámera Issy mě vykopla předložit šéfovi dovolenku na půl dne (dlouhý komentář) a vykopnout mě na nádraží. Cesta byla velmi příjemná, akorát v buse mrzlo, což nebyl z úporného vedra zrovna prima přechod pro moje sliznice a dutinky. Okolí Ústí mě hrozně příjemně překvapilo, je opravdu nádherné. Vyniklo to zejména při cestě zpět, kdy jsme jeli „courákem“ a na zeleň dopadaly pozdně večerní sluneční paprsky. To bylo fakt krásný. Po strašně dlouhé době (poprvé v dospělosti:-)) jsem se také ocitla uprostřed Terezína, což bylo na husí kůži, ale rozhodně ne příjemnou. Jede se přímo kolem muzea i pevnosti, takže myšlenková a emocionální odbočka o 180 stupňů.

Díky internetu jsem měla pěkně nastudovanou cestu podle mapky, ale netušila, že je autobusové nádraží prakticky přímo na Lidickém náměstí. Proto jsem to také vzala okolo a ne nejkratší cestou. I tentokrát se prokázalo, že nejkratší cesta není vždy ta nejvhodnější. Ploužím se vedrem a zírám okolo sebe a najednou relativně daleko před sebou vidím tyrkysové tričko, obří sluneční brýle a kšiltovku, po boku dvě titěrné holčiny. Kdo by to asi tak mohl být? :-). Já ovšem jako obvykle v těchto situacích měla rovnou přepálený čip (ale není divu, v pátek bylo fakt vedro:-)), nešla jsem k němu a nepozdravila ho (přestože mě musel vidět), ale šla vedle a dělala jakože tam vůbec nejsem. Magooooor. Volným krokem jsem prošla do nejbližšího podloubí, chvíli si spílala, jukala spoza sloupu, co se děje a pak se vydala zpět. Ale nějaký andílek se nade mnou smiloval a zařídil, že křehule od Sámiho boku odpadly a on tam hovořil pouze s mladinkou pořadatelkou. Sice jsem měla sluneční brýle, ale Sámer mě hned poznal a pozdravil. Byl lehce udiven, kterak jsem se vyloupla v Ústí. Záhy jsme si objasnili, že je to logické, pač v Sazka aréně jsem byla a v Bratislavě též:-)

Pochválila jsem ho, že je na mítinku ODS. Vysvětlil, že je to kvůli krajskému hejtmanovi, že ho pozval, když je z Děčína. A že rodiče ODS volí. Pořád říkám, že Issovi jsou prostě boží všichni. Pač jsme se dlouho neviděli, chrlila jsem všechno možný a neustále odskakovala od tématu, až Sámera zachránil manažer a odvelel ho na zkoušku. Ale řekl, že „pani“ může jít taky. Ještě jsem si to potvrdila u Sámera a šla jsem se usadit před podium. I tak to ale bylo dost daleko, tak jsem nefotila. Navíc jsem byla poněkud v pomykove. Obklopena velmi milou romskou rodinou, která neustále vykřikovala, to není možný, to je fakt Sámer Issa a dožadovali se mého ujištění, že to opravdu je on. Jéééé, on fakt zpívá, to je jeho hlas….no prostě zážitek pro půlku Ústí. Ovšem zcela nečekaně nevěděli, že je z Děčína, do teď žili v přesvědčení, že je z Prahy. No, tak jsem udělala menší osvětu.

Jako první se zkoušelo Broken Wings, což mi přišlo na mítink ODS velmi zábavné. Hlavně ale tu písničku v Sámerově podání zbožňuju, tak jsem se natěšila. Následovala Až zastavíme čas, Move a Rapsong. Prostě bomba. Nechtěla jsem se na Sámera vrhat hned, ale zase jsem nechtěla, aby proklouzl jen tak:-). Načapala jsem ho jak se v zákulisí nafukovacího podia shání po zapalovači. Hu, chudinka, zase ode mě obdržel přednášku:-). Abych ho zabavila a musel odložit cigaretu (to mě napadlo až teď, tam jsem takové sofistikované nápady neměla:-)), poprosila jsem o podepsání CD. Přecejen jsem si ho koupila jako jedna z prvních 13. prosince dopoledne, že jo a je půlka května. Zatímco Sámer psal, ptala jsem se křehulek, jestli jedou do Jihlavy ony. Jedou a ještě 4 holky a dva kluci, takže to bude veeeeelkej mazec!!! Nakousli jsme spoustu dalších témat jako je křest pro fanoušky, koncertní šňůra, že nedostal můj dárek k vánocům, který jsem posílala mamince do Děčína. Bueeeeee, byl úžasnej:-) a z velmi daleké ciziny.
Ale jako vždycky, mnohem víc témat než času. Sámer jel s křehulkama a manažerem za Martinou na jídlo. Nevím jestli to proběhlo zvlášť či dohromady:-). Rozloučili jsme se s tím, že se ještě uvidíme. Doufám, že to znělo jako lákadlo a ne jako výhružka:-)

Poté jsem se šla proskočit po Ústí, což m.j. obnášelo další útratu na WC na autobusovém nádraží, celkem jsem tam byla 4krát. Dost času jsem strávila v knihkupectví, ale na nějaké soustředěné prohlížení jsem pochopitelně nebyla naladěna. Mítink začal v 16 hodin, věděla jsem, že Sámer má zpívat o půl šesté, ale stejně jsem byla nervozní, co kdyby a taky jsem šla podpořit ODS, že. Takže v 16,20 jsem zaujala celkem příjemnou pozici na betonové zídce mezi pobíhajícími pubertálními a mladšími Romy. Politici to naštěstí se sebeprezentací nepřeháněli, Topolánek stejně nemohl mluvit, byl vychraptělej z podoby a ostatní samozřejmě nemohli mluvit déle než předseda:-).

Cca v 17 jsem zahlédla tyrkysového Sámera, ale někam se náhle vypařil. Bohužel výhled blokovaly zvukové vozy, které byly obří a dva, takže opravdu spolehlivé kaziče výhledu. Odpadl Petr Muk (hurá), prej je v nemocnici. Ale stejně by byl hlavní hvězdou Sámer, že. Nicméně program se urychlil a asi v 17,20 Xaver ohlásil Sámeraaaaaaa Issu. Mládež (spíše děti) před podiem se rozvřeštěla. Přiběhl Sámer (černé kalhoty, černá kšiltovka, bez brýlí – a to zpíval proti slunci) a bílé proužkované tričko – tuším to z Jima) s tanečnicema a rozbalili to. Intro + Move. Poté Sámer jednotlivé písničky uváděl, té další řekl, že je to pro všechny přítomné kluky, že je to o tom, jak se to má s holkama. A spustil Just a Girl. Miluju tu písničku, byla to fakt bomba!!! Zazpíval to po sámerovsku, takže jsem se tam rozpouštěla nejen sluncem:-). Další písničku uvedl tím, že ji asi znají z klipu z TV, takže hup, Až zastavíme čas. Další kousek je jeden z mých nej nej nej. Broken Wings naživo se dá srovnat s máločím.

Všichni, kdo to zažili naživo, chápou o čem píšu. Vedro nevedro, husina až na patě. Viděla jsem u nafukovačky Martinu, ale myslela jsem, že se po obědě přišla juknout na kamaráda. Jenže Sámer ohlásil další písničku s tím, že ji možná neznají, protože je z Martinina alba. A už na podium vchází Martina, obejmou se se Sámerem a spustí Timeless!!!!!!! Lidi šílí, já mám husinu ještě teď, když to píšu. Bylo to tak nádherný!!! Sámer k týhle písničce dorůstá každým dnem. Neuvěřitelně emocionální zážitek. Naživo jsem Timeless slyšela počtvrté, ale tohle se nedá srovnat s žádnou předchozí verzí. Sámer byl ještě trochu nemocnej, ale o to víc do toho narval citu a výsledek byl prostě famózní. Na finále si pozval zase tanečnice a byl Rapsong.

Jenže to už se většina mládeže přesunula z před podia za podium. Chtěli podepsat cédéčka, který dostali od ODS:-). Přesunula jsem se též, za podiem byl stín, už jsem měla trochu úžeh. Poté co Sámer dozpíval, nastal opravdový mazec. Na stan s podiem navazoval bazén a celý tento prostor byl z obou stran obklopen davem vřeštících dětí. Sámer
byl dost zoufalej (a unavenej), potřeboval se dostat bez úhony pryč. Ovšem jediná cesta, která se nabízela byla středem bazénu. Sámer dokonce na chvíli zaváhal jakože do toho jde, ale asi se mu zželelo drahých bot:-) a nakonec to vzal po obrubníku. Davy za ním. Normálně se nepřesunuji s davy, ale teď mi nic jiného nezbylo. Slíbila jsem přece, že se ještě uvidíme:-). Auta extrémně zkomplikovala situaci, pač oddělila Sámera od větší části davu. Teď jsem pochopila, kam předtím zmizel. V budově Magistrátu byly improvizované šatny a i teď tam Sámer zamířil. Stejně jako dav a já.

Úspěšnost proniknutí do budovy byla ale odlišná. Já mohla dovnitř, oni ne. Asi pro můj pokročilý věk:-). Chtěla jsem se jen se Sámerem rozloučit. Bylo evidentní, že toho má dost. Se mnou v lobby budovy čekali ještě nějací protekčáci, kteří měli se Sámerem domluvené focení. Netušila jsem jak dlouho bude Sámer nahoře, co se bude dít a jestli mi teda neujede poslední a jediný autobus. Nuda tam ale fakt nebyla. Vřeštící děti obléhaly budovu a skandovaly Sámer Sámer a bušili na dveře. Dokonce pronikly první vrstvou dveří, což způsobilo přivolání policejních posil. Schovávala jsem se za sloupem, abych děti neprovokovala svojí přítomností uvnitř. Protekčáci odvedeni na focení nahoru. Loučíme se (Ústečáci se evidentně rychle kamarádí). Ohlášen brzký příchod Sámerovy rodiny. Policajti zběsile řeší jak je bez úhony dostat dovnitř. Podaří se a jakmile vkročí dovnitř, vrhám se na paní Issovou. Doufám, že se chudinka moc nevyděsila:-). Ale musela jsem jí přece říct, že jsem ta osoba z Mladé fronty:-) a rozhodně jsem jí musela říct, že je úžasná, že má tak úžasného Sámera!!!. Rodina přišla ve velké sestavě, s maminkou i tatínek nesoucí Marečka  a velmi ovousovaný Marwan s přítelkyní. Bohužel jsem si u nikoho nevšimla detailů, pač mi bylo poklepáno na rameno s upozorněním, že mají strašně málo času. Okamžitě jsem se omluvila a jedním skokem odskočila na druhou stranu haly. Policajti byli ze všeho u vytržení, dožadovali se Sámerova podpisu s fotkou a řešili další posily. Děti nepřestávaly vřeštět, přestože se jim snažili ochránci zákona vysvětlit, že jejich idol nepřijde. Rodina odchází, zdravíme se a už to vypadá, že se řeší Sámerův odjezd. Elvis byl proti Sámimu nejspíš břídil:-). Odmyká se postraní vchod a už se řítí suita manažer, tanečnice, Martina a nevím kdo ještě. Teď jsem měla zase přemražený čip, v hale byla kosa a byla jsem tam relativně dlouho. V čele Sámer, celý v černém včetně brýlí. Mrzí mě, že měl brýle nasazené celou dobu kromě vystoupení, ovšem zase jsem tím pádem mohla fungovat relativně normálně:-).

Omlouvá se, že už nemá čas, dost chápu, je tam šílená hysterie. Fanynky bryskně pochopily, že odchází postraními dveřmi a vřeští tam. Nádherně se se Sámerem rozloučíme a já tiše doufám, že ty holky nenechá jen vřeštět. Samozřejmě, že ne! Sámer je prostě zlatíčko a sluníčko a podepisuje se, seč mu jeho unavené síly stačí. Pak si někdo vyžádá Martinu, čehož Sámer využije   k vystrčení Martiny a zaleze. Skoro omdlím štěstím, že přistoupí ke mně, takže mu ještě stačím sdělit, že sice chápu, že Broken Wings a Timeless není jeho styl hudby, ale že v jeho podání je to prostě zážitek. Má na to nejen hlas, ale hlavně srdce. To nikdo jinej nemá. Sámer děkuje a říká, že tyhle písničky hrozně rád zařazuje pro zpestření do repertoáru. Hurá!!! Tohle mu prostě sedí nejvíc, nemůžu si pomoct. Znovu se loučím s Man in black. Loučení nemám ráda, ale loučení se Sámerem má naštěstí jisté příjemné stránky:-). Jinak bych to nejspíš nezvládla.

Sámer měl v Ústí obrovský úspěch, Martina taky. Potvrdilo se, že Sámer prostě patří na pódium, lidi to nadšeně oceňují. Byl to každopádně nejrušnější mítink ODS:-). Když všichni odjeli, využila jsem odlesku Sámerovy slávy a poprosila, zda bych nemohla využít místní magistrátní toalety, pač na nádraží, kde jsem utratila tolik peněz, je již zavřeno. Odlesk byl silný, málem mi natrhali WC papír! :-).

Kromě toho, že byl Sámer strašně milej (čili jako vždy), mooooc krásnej (jako vždy), působil a jednal velmi dospěle. Řekla bych, že ho doopravdy čeká skvělá kariéra a nás super zážitky.

Zuzana

12.května 2006